Zveřejněno: 26 listopadu, 20202164 slovDoba čtení: 10.8 minut

O této pozoruhodné látce na Vás po zadání těchto tří písmen do Googlu vyskočí stovky stránek chrlící všechny zjištěné informace od historie objevení látky počínaje až po jednotlivé syntetické kroky uvnitř rostliny konče. Ovšem čtenář, který se dosud nezabýval otázkou, jak vlastně lidské tělo uvnitř pracuje, z těchto informací nezíská ucelený přehled. Pojďme se tedy podívat na vše pomalu a postupně.

Jak tedy lidské tělo pracuje?

Jednotlivé tkáně, například plíce, játra, mozek nebo srdce jsou tvořeny základními kameny těla – buňkami. V lidském těle spolu musí takto desítky miliard buněk každodenně vzájemně komunikovat a reagovat na podněty z okolí. Hlavní řídící funkci v těle má samozřejmě mozek, který koordinuje činnost všech tkání. Tak například, pokud chcete utíkat na přijíždějící tramvaj, váš mozek musí krom správného pohybu nohou a rukou zabezpečit také zvýšený výkon plic, aby bylo zajištěno dost kyslíku, musí dát příkaz štěpit energetickou konzervu – cukr glykogen, aby bylo z čeho tuto práci živit, a musí také povzbudit srdce, aby kyslík dočerpalo od kořínků vlasů po malíček na noze.

Co ale řídí mozek? Co ovlivňuje naše vnímání a myšlení? Odpovědí je, že mozek sám.

Mozek si vyvinul velice zajímavý systém interního spojení, vlastně takového internetu. Musíme si uvědomit, že mozková buňka nemá oči ani uši, a i kdyby měla , tak uvnitř těla je stejně tma a hluk. Tak jakto, že každá mozková buňka ví přesně, kdy sepnout, kdy a co má dělat?

Jednotlivé buňky spolu totiž komunikují tak, že do svého okolí vypouštějí speciální látky, takzvané neuromediátory a neuromodulátory. Velmi zjednodušeně řečeno, pokud je třeba zrychlit činnost srdce, tak mozkové buňky vypustí , řekněme „žlutý“ neuromediátor. Na jeho přítomnost reagují ale pouze ty buňky, které mají na svém povrchu „žlutý“ receptor, a dokáží tak na přítomnost „žlutého“ neuromediátoru v prostředí reagovat. Výsledkem je, že se aktivují právě ty buňky, které buď svou funkcí zapříčiní, že srdce začne bít rychleji, nebo ovlivňují podpůrné tkáně, aby zajistily dostatek živin a kyslíku. “Žlutý” mediátor tedy konkrétně dá povel slinivce štěpit cukry, srdci pracovat rychleji a plicím rozšířit se, aby pojmuly více vzduchu.

Jenže tělo nepotřebuje pořád pracovat naplno. Jsou chvíle, kdy odpočívá, ukládá zásoby energie na horší časy a věnuje se opravám. Srdce bije pomalu, plíce jsou uvolněné, ale zato pracuje žaludek a trávicí trakt.

V této situaci mozek uvolňuje řekněme “modrý” mediátor. Ten se opět bude vázat na buňky s “modrým” receptorem, a jelikož má ovlivnit mj. dýchání a srdce, bude opět reagovat s buňkami srdce a plic. Jenomže jeho vazbou na buněčný receptor dostane buňka povel relaxovat, odpočívat.

Představitelem “žlutého” mediátoru může být třeba adrenalin a vlastnosti “modrého” mediátoru v lidském těle navozuje serotonin.

A jak spolu tedy komunikují dvě mozkové buňky?

To už se dostáváme na úroveň atomu. Dvě buňky spolu komunikují tak, že do štěrbiny, která je mezi nimi, vypustí právě zmíněný neuromediátor, což způsobí přenos náboje od jedné buňky k druhé. Je to úplně stejné, jako když si děti hrají na tichou poštu.

Jednoduše lze říct, že neuromediátor je tvořen různými atomy, třeba uhlík, vodík, kyslík, které na sebe působí svými elektrony a ve výsledku tak určí molekulární strukturu, a tedy i co bude daný neuromediátor vlastně dělat.

No a co tedy to CBD?

Popořadě. Teď jsme zjistili, jak funguje komunikace uvnitř těla i mozku. Pojďme ponechat tělo tělem a podíváme na druhý konec řetězu, a sice do říše květin.

Existují desetitisíce druhů rostlin, které si kromě látek životně potřebných pro růst a vývoj, jako jsou zásobní cukry nebo oleje, vyrábí ještě velice širokou a pestrou skupinu látek, které se obecně nazývají sekundární metabolity. Proč ale rostlina plýtvá svou energii a živiny a látky, které nutně nepotřebuje k životu? Pravdou je, že tyto sekundární metabolity dodávají jejich majitelkám vždy nějakou výhodu, a mnohdy se jedná o něco, díky čemu právě ten druh rostlin, který se je naučil vyrábět, přežije tam, kde jiné druhy vymřou. Můžeme říct, že sekundární metabolity dodávají své květině superschopnosti.

A jednou takovou velmi pozoruhodnou květinou s ještě pozoruhodnějšími sekundárními metabolity je právě rostlina konopí.

Jedné skupině látek, které si rostlina konopí vyrábí, se říká kanabinoidy. Asi už nezjistíme z jakého důvodu, ale strukturou kanabinoidy přesně zapadají do lidských receptorů přítomných v mozku, plicích ale i na buňkách zajišťujících imunitu. Co z toho tedy vyplývá? Pokud má buňka receptor reagující s kanabinoidy, takzvaný kanabidoidní receptor, je součástí nějaké konkrétní systémové odpovědi, podobně jako zmíněný “žlutý” nebo “modrý” mediátor spouštěl “žlutou” poplachovou reakci nebo relaxační “modrou” odpověď ve všech

Takže?

Takže jak už bylo řečeno, CBD – Kanabidiol (anglicky cannabidiol) patří do skupiny látek zvaných kanabinoidy, které se v přírodě vyskytují pouze v rostlinách konopí. Zajímavé je, že blízkým příbuzným ke konopí je náš český chmel. Strukturně je sice CBD velmi blízké k psychoaktivnímu THC, ale díky velmi nepatrné změně, intramolekulárnímu přesmyku, je jeho působení v cílové tkáni jiné, takže CBD nevyvolává psychoaktivní stav, a není ani vedeno jako návyková látka.

Rostlina konopí obsahuje více než sto kanabinoidů (patří sem dále např. kanabinol, kanabigerol, kanabivarin atd. Samotná květina ovšem podle odhadů obsahuje až 1500 různých látek, což jsou třeba těkavé terpeny, které dávají konopí charakteristickou jemnou vůni, flavonoidy, tedy žlutá a červená polyfenolická barviva (tedy dva benzeny spojené tříuhlikatým řetězcem), která třeba pomáhají květině zachytit silné UV záření a další látky, jež se dosud lidem ještě nepodařilo z konopí izolovat.

Jakmile CBD, například ve formě našeho oleje, sníte, začne se sliznicí trávicího traktu, takzvanými kartáčovými buňkami vstřebávat nejdříve do buněk sliznice tenkého střeva a poté do krve. Jakmile tato látka najde svůj receptor, naváže se na něj a v buňce vyvolá nějaký efekt.

A co tedy znamená, že se v těle CBD naváže v na buňky mozku, plic, játer a ledvin?

Znamená to, že jakmile se do těla dostane CBD, spouští se celá série signálních drah. Mozek může třeba říkat ledvinám, aby více vylučovaly vodu a tím snížily krevní tlak, játrům, aby uvolnily své zásoby cukru a poslaly je do krve.

Neví se, jak je možné, že právě CBD má takovou strukturu, že spouští v lidském těle mediátory “regenerace” a “imunity”, čili působí na takové orgány, třeba játra nebo střeva, které už svému tělu tu regeneraci zajistí.

Každý kanabinoid působí v těle sice na stejné tkáně, ale pokaždé aktivují v buňce jiný mechanizmus. Dnes jsou farmakologicky významné dva, konkrétně CBD a delta-9-THC a třetí, kanabigerol – CBG aktuálně vzbuzuje u vědců silný zájem v například v oblasti antibakteriálního působení.

Vzájemné poměry kanabinoidů v léčivu předurčují, jaký bude celkový výsledek působení na danou tkáň. Jednotlivé kanabinoidy mohou mít na stejnou tkáň i stejný efekt.

Velmi jednoduše a schématicky řečeno, pokud vás CBD uklidní, uspí a vyléčí a CBG vyléčí a uspí a Delta-9-THC uspí, budete po působení těchto kanabinoidů v důsledku dvojtě uklidněni, jedenkrát vyléčeni a trojtě uspáni. Tomuto efekt se říká spolupráce, neboli synergie.

Na co všechno se tedy CBD používá?

Tím, že látka subjektivně odbourává napětí a uklidňuje, je doslova předurčena k použití při léčbě deprese, úzkosti, ale i nervozity a při úlevě od stresových myšlenek ze školy nebo zaměstnání.

Lék, který ji obsahuje (Sativex) se zase používá pro tišení vedlejších negativních dopadů chemoterapie. Přitom CBD samo vykazuje protirakovinné účinky! Aktivně totiž u poškozených buňek aktivuje sebedestrukční mechanizmus (konkrétně v buněce způsobuje blokaci syntézy proteinu, jehož následný nedostatek pak spustí řízenou buněčnou smrt – apoptózu).

Také nelze opomenout vliv CBD na pokožku. Krémy s obsahem CBD nejen správně vyživují a hydratují, ale aktivně podporují hojení ran.

Působení proti bolesti svalů a kloubů je snad nejdéle prozkoumaný účinek, který znaly už generace prababiček a pradědů od středověku. Ačkoliv v té době ještě nebyl úplně správně popsány farmakokinetické vlastnosti kanabinoidů, ani tento drobný nedostatek nezabránil lidem, aby se oddávali koupeli ve vodě, v níž se před tím konopí máčelo. A účinky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Dnes se s velkým úspěchem u pacientů, a navzdory velkému snažení farmaceutických korporátů, začíná CBD používat namísto tradičních opiátů, tedy morfinu, thebainu, kodeinu nebo oripavinu atd. Rovněž jsou v běhu studie zkoumající použití CBD v substituční léčbě lidí závislých na drogách.

Takže konzumací kanabinoidů budu zdravý a uklidněný?

Žádná látka na světě vám nezaručí zdraví, a pokud někdo tvrdí opak, tak prostě lže. Pro své zdraví musíte dělat daleko více, než zobat nějaké pilulky. Základem je vyvážená kvalitní strava a nejen střídání dostatku pohybu a relaxu, ale třeba také i práce a spánku.

Důležité je najít si čas na přátele, na rodinu. Nehádat se kvůli hloupostem a užívat si každého dne. Hledat na všem to pozitivní:

“Líbí se mi když prší, protože kdyby se mi to nelíbilo, tak bude pršet stejně.”

Petr A. Polanský

Co tedy mohu od výrobků LEGALIZED očekávat?

Otevřeně – pecku! Naše oleje a masti patří do evropské špičky a jsou opravdu univerzální. Díky různým složením a obsahům CBD se liší i v celkovém efektu. Bohužel díky sešroubované legislativě z pera farmalobby, která se snaží vymýtit levnou a účinnou přírodní sílu a nahradit ji drahou, umělou a nefunkční chemií, nelze o látce nebo výrobku říkat, co konkrétně nebo že vůbec něco léčí.

Dobrá tedy, říkat nic nebudeme, ale nabízíme ,aby se každý sám přesvědčil.

O autorovi

Petr Polanský konopí

Mgr. Petr Polanský

Absolvent Univerzity Pardubice v oboru klinické biologie a chemie a Univerzity Palackého v oboru biochemie. Působil na ministerstvu zdravotnictví, kde se zabýval kontrolou držitelů povolení a jejich metodickým vedením, tvorbou legislativy a pořádáním přednášek pro firmy ohledně platných zákonů. Od roku 2018 působí v Centrum biologické ochrany Armáda ČR. V současnosti stále posiluje státní správu, přednáší pro odbornou veřejnost a je spoluautorem legislativy o návykových látkách. více o autorovi