Legislativa návykových látek a její historie
Vůle zpříjemnit si mnohdy trpký a těžký život vedla lidstvo už od pravěku k touze uchylovat se k nápojům a pokrmům, které po požití změnily vnímání a myšlení. A samozřejmě na všechno dobré, tedy i na příjemné pocity,kterých se dosáhlo konzumací různých rostlin, hub nebo i výměšky živočichů, si člověk velmi rychle zvyknul. Dnes tyto látky obecně nazýváme návykové, a v každém moderním civilizovaném státě na světě existuje důsledný mechanismus jejich kontroly. Návykové látky se podle mezinárodního práva smí používat pouze v medicíně. Mezi návykové látky patří také účinné látky, které jsou obsažené v rostlinách konopí. Neznamená to ale, že by konopí bylo návykové! Míra “návykovosti” je dána pouze obsahem některých kanabinoidů v konopí.
Pravdou je, že kontrola a omezení jsou u návykových látek na místě. A historie nám to potvrzuje.
V dobách 19. století vede nadměrná konzumace opia v Číně k faktické devastaci státu jako takového. Uvádí se, že zhruba každý sedmý Číňan byl těžce závislý na opiátech, což v důsledku vedlo k pádu celého císařského systému. Na víně byla snaha Britského impéria vnutit do této části světa své obchodní praktiky, a platbou za drancování nerostného i rostného bohatství se stalo právě opium.
Poměry se císař ještě pokusil zvrátit silou; tento akt je dnes znám jako Opiová válka. Čínský císař se zastaralou výzbrojí a vojáky závislými na morfinu byl na hlavu poražen.
Zastání se Číně dostalo o mnoho let později od Spojených států amerických. Samozřejmě, že Američané nepodali Číně pomocnou ruku proto, že by americký prezident nemohl spát obavou o zdraví čínského lidu, ale Američané měli příležitost pomstít se za teprve nedávno ukončený boj o nezávislsot s Velkou Británii.
Výsledkem této pomsty byla nová, první mezinárodní smlouva o kontrole opia na světě. Tímto aktem přišla Británie o možnost “platit” opiem a Čína se zbavila svých utlačovatelům..bohužel příliš pozdě, než aby nastala politická změna vyústila v budoucí komunistický převrat.
Po opiové dohodě následovaly další smlouvy a dohody, až v roce 1961 spatřila světlo světa Jednotná Úmluva o omamných látkách. Úmluvu podepsalo více než sto států světa a stala se tak prvním uceleným mezinárodním předpisem pro kontrolu omamných látek. Úmluva je s nepatrnými změnami platná do dneška. ČEskoslovenská republika Úmluvu také přijala. Originální výtisk byl uchováván v Praze na ministerstvu zdravotnictví, ale v devadesátých letech ji omylem ministerský archivář Dr. Bouček skartoval.
O deset let později vznikla další mezinárodní úmluva, tentokrát o psychotropních látkách. Jestliže se první úmluva zaměřovala především na rostlinné látky, tedy mák, koku a konopí, tak druhý předpis se soustředil na vyloženě syntetické látky metamfetaminového typu. Předpis je de facto analog předchozí úmluvy, který už nepřináší nic světoborného. Tedy kromě zásadního problému. MEzi psychotropní látky byl zařazen tetrahydrokanabinol, neboli THC, a jeho izomer delta-9-tetrahydrocannabinol – delta-9-THC. Konopný svět se najednou ocitl v situaci, kdy účinné látky z konopí, jako psychotropní látky zakazuje jeden předpis, a rostlinu konopí jako omamnou látku předpis jiný.
Česká právní úprava se samozřejmě musela podřídit a jednotlivé body Úmluvy se zavedly do různých zákonů. Samostatného zákona se ale návykové látky dočkaly až v roce 1998, kdy byl schválen předpis č. 167/1998 Sb. který je platný dodnes.
Tato úprava ovšem více méně zakazovala jakoukoliv manipulaci s konopím a i díky personálnímu složení odpovědných úředníků státní správy byla tato oblast naprosto uzavřena jakémukoliv průmyslovému použití.
Revolučním rokem pro konopí byl rok 2013, kdy Parlamentem prošla novela zákona o návykových látkách, díky níž, paradoxně díky chybě, která se do předpisu náhodně vloudila, se otevřela možnost průmyslově zpracovávat “technické konopí” a také z něj vyrábět extrakty.
Ve skutečnosti byl zákon odbornou veřejností špatně vyložen, tak se např. do povědomí dostalo tvrzení, že extrakty s obsahem THC do 0,3% nejsou návykové látky. Naštěstí díky naprosté neschopnosti kompetentních úředníků se tento výklad ujal natolik, že když se po několika letech pokusilo ministerstvo zdravotnictví tento trend zvrátit, zjistilo, že trh s konopnými produkty je už tak velký, že by jakýmkoliv zásahem už riskovali správní žalobu.
Jestliže byl rok 2013 revoluční, pak bude rok 2022 naprosto senzační. V účinnost totiž vstupuje nový zákon, který je ke konopí velmi přívětivý. Úprava je vlastně posledním stupněm před úplnou legalizací.
Co nového nám novela zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, účinná od roku 2022 přináší? V zásadě se jedná o čtyři základní benefity:
- za návykovou látku už nadále nebude považován extrakt z konopí, který obsahuje THC do 1%. Samozřejmě, že nesmí být psychoaktivní
- výrobky s takovým extraktem lze volně prodávat. Opět platí podmínka bezpečnosti
- technické konopí bude od teď mít 1% THC, rostlina technického konopí také.
- lékárny mohou přijímat extrakty z konopí a vydávat je pacientům, třeba jako tobolky, čípky nebo mastičky. Do dnes nařízeno, že lékař mohl vydat pouze konopí k vaporizaci.
